Z dávné historie školy
Za stránku zodpovídá: WEBmaster
Aktualizace: 2000-09-10
Původně české reálné gymnázium vzniklo roku 1874. Nejlépe nám atmosféru tehdejší doby a počátky našeho ústavu přiblíží citace z práce pana prof. J. Nedomy, nazvané "Karlínská realka za prvních 25 let svého trvání" a publikované v 25.roční zprávě české vyšší realky Karlínské.
"… Když Obecní zastupitelstvo Karlínské dne 27.března 1874 rozhodlo se zříditi školu realní, učinilo to usnesení teprv po četných poradách zástupců města mezi sebou a s muži věcí školských zvláště jako veřejných potřeb vůbec znalými. A tu stalo se rozhodnutí jen pro ústav nižší, o čtyřech třídách, ačkoli zakladatelé hned tenkrát ústav úplný na mysli měli. Stalo se tak z důležitých příčin. Bylať obec Karlínská v málo utěšených poměrech hospodářských, beze všeho obecního majetku a neměla jistoty, zdali anebo kdy pro ústav tak nákladný nějaké podpory dosáhne…
…Jaké nesnáze pro zakládání českých škol středních v Čechách tehdy panovaly, jasně dokazuje založení realních škol v Karlíně. Sotva byla totiž žádost za povolení české nižší realní školy v Karlíně příslušným úřadům podána, přišlo městské radě úřední oznámení, že ministr vyučování (Stremayer) hodlá v Karlíně zříditi na útraty státní nižší školu realní s vyučovacím jazykem německým. Tím však obec Karlínská odstrašiti se nedala a obdrževši povolení ku zřízení české školy realní, přijala ihned ve schůzi své dne 8.června žádané změny do listiny zřizovací, načež této listině a tím také naší škole realní dostalo se úředního stvrzení…
… Ještě jednu příznivou zprávu máme z doby založení realky. Již tenkráte totiž jednalo se ve schůzích městské rady a obecního zastupitelstva o stavbě nové důstojné budovy pro úplnou realní školu, kterouž, jako zde již řečeno, hned při založení zakladatelé její na zřeteli měli. Již dne 20.října 1874 stalo se usnesení obecního zastupitelstva, že postavena bude pro tu školu zvláštní budova, vykázáno, místo a určeno, že se začne stavěti hned z jara r. 1875, aby za ten rok stavba mohla býti vykonána…Dne 15.března 1875 počalo se na staveništi pracovati, budova přes léto vyhnána až pod střechu a přikryta, na jaře roku příštího teprv obmítnuta a přes léto vypravena všemi potřebami tak, že mohla na počátku školního roku 1876/77 svému účelu býti odevzdána, což se také stalo…
… Pověděno zde již zpředu, že městská obec Karlínská měla v úmyslu hned od počátku zříditi ústav úplný, totiž realní školu o sedmi třídách, tedy nižší i vyšší najednou, že však z příčin zevnějších pořídila si prozatím realku nižší. Když při takto opatrném postupu věci dobře se dařily, ústav měl hojně žáků a náležitě prospíval, činěny příslušné kroky k založení oddělení vyššího s výsledkem zdárným. Rozhodnutím vys. Ministerstva kultu a vyučování ze dne 2.dubna r.1876 povoleno obci Karlínské, aby dosavadní nižší realní škola obecní poměněna byla v úplnou realku vyšší a zároveň rozšířeno právo veřejnosti na třídy vyšší…
…Aby naše realní škola pro veřejnost zdárně a platně působiti mohla, bylo nutno zjednati jí právo k odbývání zkoušek maturitních. I učinila v té příčině Městská rada Karlínská zadání k Zemské školní radě, jež mělo za následek, že vys. Ministerským rozhodnutím ze dne 26.března 1879 Karlínské obecní vyšší realné škole uděleno právo odbývati zkoušky maturitní. Tím byl ústav náš, jenž arciť ve svém vnitřním zařízení, co se týče kvalifikovaných sil učitelských a pomůcek učebných, zákonitým předpisům vyhovoval, ve všem na roveň postaven jiným ústavům veřejným...
…Karlínská realka, pokud byla ve správě obecní v prvních pěti letech svého trvání, prospívala tak, že jí tato správa autonomní městské obce byla v nejedné příčině na prospěch...Nesmí se ovšem pominouti, že tato správa se strany autonomní obce byla pro školu realní jen částečná, že ústav hned od počátku právem veřejnosti obdařený ve vší své vnitřní správě řídil se dle norem platných pro ústavy státní a byl podřízen státnímu dozoru. Naopak zase, když později ústav stal se státním, nepřestal býti do jisté míry ve správě obecní, zejména co se týče budovy školní, jež jest majetkem obce, a místností školních, jich opravování a upravování (čištění, topení a osvětlování)…
…ústav každým rokem o jednu třídu vzrůstal, přicházeli noví učitelé, přibývalo žactva, zjednávány byly učebné prostředky, ústav usazoval se v nové budově, rostl takřka před očima, avšak postupování tím způsobem jako v roce prvním se osvědčovalo. Ústav byl již opravdu na dobré cestě svého vývoje a zdárného působení…
…Nejradostnější pro ústav náš a velepamátnou událostí pro Karlín vůbec jest návštěva Jeho Veličenstva císaře a krále našeho Františka Josefa I. V Karlíně a v ústavě našem, což stalo se dne 3.června r.1880. Úřední zápisník dějin realky Karlínské a výroční zpráva z téhož roku chovají obšírnou zprávu z péra tehdejšího ředitele ústavu o této převzácné návštěvě…
…Jeho cís.a král.apošt. Veličenstvo císař a král náš František Josef I. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 9.března 1882 ráčil nejmilostivěji svoliti, aby obecní vyšší realní škola v Karlíně převzata byla od 1.ledna 1883 ve státní správu…Tenkráte vysoká vláda ve Vídni pojala dobrý úmysl sestátniti znenáhla všechny obecní střední školy v Čechách. Tím zajisté státní autorita získala neméně než řečené ústavy, a obcím sňato bylo těžké břemeno, takže o další svůj vývoj volněji dbáti mohly…
…Po dlouhou řadu let byly v Praze dvě německé vyšší realky a jen jediná česká ( v Ječné ulici ), jež ovšem počtem žactva jim oběma aspoň se vyrovnala. Při tom arciť Karlínská obecní realka měla nemalý počet žáků z Prahy, totiž ze Starého města a z dolejšího Nového města ( i ze Smíchova, z Malé Strany a z Holešovic, nejvíce však ze Žižkova ). Byla tedy realka naše důležitým ústavem nejen pro Karlín a Karlínský okres a další dědiny, nýbrž i pro Prahu a ostatní obce v okolí Prahy. Bylo v plné míře spravedlivo, když po osmiletém osvědčeném působení ústav pro veřejnost tak důležitě situovaný přešel ve státní správu…
…Počátkem školního roku 1875-76 vešel v platnost nový učebný plán zavedením změn ve studiu moderních jazyků pro realné školy v Čechách: škola naše hned dle svých poměrů novým ustanovením se přizpůsobila. Tehdy vešly v naší říši v platnost nové míry a váhy, totiž decimalní, dle francouzského systemu. Škola pořídila si zvláštní tabulkové přehledy a zachovala se i dle zvláštního nařízení, jak určovati míry v učení zeměpisném. Z téhož roku pochází přesné určení prázdnin ve školním roce, zejména v dobách církevních svátků, a ustanovení pro dobu vyučování v horkých měsících letních, jež záleželo v tom, že odpolední vyučování mohlo býti posunuto na pozdější hodiny. Později (v prosinci 1886) vyšlo ministerské nařízení, v němž dává se ředitelstvům středních škol do moci, aby ve dnech obzvláště parných odpolední vyučování zastavili…
…Již v této době hlásila se se vší důrazností tak řečená otázka vyššího studia ženských osob. I vydáno ministerské nařízení, že osoby ženské k studiím akademickým se nepřipouštějí ( tj. v té době zde nesměly studovat dívky! ), že však mohou podstoupiti podobnou zkoušku jako jest zkouška maturitní, což arciť týče se zvláště gymnasií, neboť na techniku se, pokud víme, posud nikde ženské posluchačky nehlásily…
…Z roku 1880 též pochází vysoké vynesení, že úřad školní ničeho nenamítá proti tomu, aby "...sluhové školní prodávati mohli pečivo, ovoce, potřeby ku kreslení a rýsování, šetří-li se při tom ustanovení řádu živnostenského a zákona berního…"
Ze roku 1883 také pochází nařízení, aby "…žáci byli poučeni, jak nedůstojno jest povolání studentského, aby studující cestujíce o prázdninách podpory se dožebrávali. K tomu mimochodem podotýkáme, že tento starý nešvar v studenstvu, pokud pozorovati jsme mohli, od té doby pominul… "
…Pravé lidskosti a lásce k snaživé studující mládež dává výraz výnos Zemské školní rady z dubna 1891. Dáváť se tu svolení, aby ředitelství mezi žactvem ústavu našeho jednou za rok, a to na počátku školního roku, uspořádalo peněžitou sbírku ve prospěch Spolku pro podporování chudých žáků zdejší reálky. Připomínáme na tomto místě opět, že řečený spolek mnoho učinil pro chudé realisty naše…
…Prospěch žáků toho vyžaduje, aby za pozdního večera nepodnikali vycházek ze svého obydlí. Ředitelstvo ústavu ustanovuje hodinu, přes niž není žákům dovoleno - zvláště důležité případy vyjímajíc - bez náležitého dozoru rodičů neb jich zástupců neb odpovědných dozorců na ulici prodlévati…
…Karlínská realka odchovala, a to větším dílem z nemajetných a chudých rodin, za strádání a odpírání sobě výhod a lákadel všedních - mladíky, kteříž vstoupivše v život veřejný stali se jako muži této školy ozdobou a chloubou. Karlínská realka za prvních 25 let svého trvání vykonala velký kus práce na národa roli dědičné. Přejeme ze srdce, aby příští pokolení za příští doby to také tak říci mohla…"
A na závěr ještě několik slov o počátcích existence ústavu z proslovu pana ředitele Josefa Pithardta, předneseného při slavnostní schůzi na oslavu jubilea padesátiletého trvání ústavu v zasedací síni karlínské radnice dne 8.června 1924 a publikovaného v 50.roční zprávě za rok 1923/24.
“ … Bylo to několik nadšených občanů karlínských, kteří před 50 lety pochopili kulturní potřebu doby a místa, kteří s odvahou a nadšením přes neutěšené poměry politické, za neblahého stavu obecních financí vystoupili s plánem zříditi v Karlíně obecní reálku a plán ten provedli s vytrvalostí úctyhodnou. Ba, řekl bych, nebylo tehdy jejich největší zásluhou školu tu založiti, ale podivuhodným výkonem v tehdejší době bylo, udržeti ji.
…Vedle štědře dotované státní reálky německé, téměř současně ministrem Stremayerem zde založené, prodělávala naše reálka těžce počátky své existence jen z obětavosti občanstva karlínského a za štědré podpory Občanské záložny zdejší až do svého postátnění za vlády Taafovy r.1882…